Vzpomeň si na něj, když…máš chuť na víno

Mendel ve vinohradu

Ochutnali jste někdy odrůdy Pálava, Aurelius nebo André? Všechny vznikly u nás – v oblasti Velkých Pavlovic a Perné. Bez šlechtění bychom neměli vína, která jsou dnes vyhlášená po celém světě. A vinařům by se těžko šlechtilo bez znalosti zákonitostí dědičnosti J. G. Mendela. I on sám révu zkoumal – v klášteře měl dokonce pokusný vinohrad.

Lepší víno díky českým vědcům

I současný výzkum na naší univerzitě hledá cesty, jak pomoci vinařům. Ačkoliv Mendel při svých objevech zákonů dědičnosti pracoval hlavně s rostlinami, jeho objevy nám pomáhají pochopit i svět mikroorganismů. A to jak těch škodlivých, tak i těch, které mohou škůdce naopak ničit. A to je velmi důležité ve vinicích, kde hledáme cesty, jak révu chránit. V současné době se snažíme na „svoji stranu“ dostat mikroorganismy, které si s patogenními houbami umí poradit.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Staň se odborníkem na pěstování vinné révy a zpracování hroznů! Program Zahradnické inženýrství - specializace Vinohradnictví a vinařství je pro Tebe ten pravý.

Vzpomeň si na něj, když...máš řasu na talíři

Mendel v zelené budoucnosti

Jednobuněčné zelené řasy - jsou malé co do velikosti, ale jejich význam se neustále zvětšuje. Dopřejete si jednou za čas “zelený” potravní doplněk nebo dort se želatinou? Řasy dnes najdeme na talíři nejen pro lidi, ale i jako krmivo pro zvířata. V neposlední řadě představují zdroj cenných látek pro farmaceutický průmysl.

Neobešli bychom se bez nich ani při čištění odpadních vod. O zelené organismy se zajímají i designéři, a tak se dnes můžeme posadit třeba na židli vyrobenou z řas. Velké naděje vzbuzují také možnosti jejich využití jako nové generace biopaliv. Možná se tak dočkáme doby, kdy budou letadla létat na palivo z řas. O tom se Mendelovi nejspíš ani nesnilo, nicméně i moderní výzkum se opírá o jeho zákony.

Malí superhrdinové

Díky moderním metodám je dnes editace genomu řas poměrně jednoduchá. Vědci tak mohou porozumět funkci genů i skrytým evolučním mechanismům. Výsledky jejich práce pak mohou ovlivnit život každého z nás. Znalosti řas nám umožňují efektivněji produkovat zdravé potraviny, léky nebo biopaliva. Jeden z výzkumů na naší univerzitě zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění toxických látek z odpadních vod. Prostředí, kde žijeme, tak může být čistší a zdravější. Mimo jiné i díky řasám a “jejich” vědcům.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Zajímá tě, kam až nás řasy v budoucnosti zavedou? Přijď nás navštívit na Ústav chemie a biochemie a staň se členem výzkumného týmu.

Vzpomeň si na něj, když…trháš meruňky

Mendel v sadu

Máte rádi chuť meruněk? A věděli jste, že v genofondové kolekci na Zahradnické fakultě v Lednici najdete téměř 400 položek z celého světa? Mendelovy zákony nám pomáhají vyšlechtit meruňky, které mají delší sklizeň, jsou odolné vůči mrazu nebo parazitům. Současnou výzvou je také šlechtění odrůd s nízkým požadavkem na období chladu. I meruňky se totiž musejí vyrovnávat se změnami klimatu. Šlechtitelský program v Lednici má tradici již od dob rakousko-uherské monarchie a světu jsme dali například odrůdy Betinka a Leskora.

Pro dlouhý věk i pohodu ve zkouškovém

Víte, čím se stravovat ve zkouškovém období?Čím jiným než meruňkami - ty totiž pomáhají mimo jiné při malátnosti, depresi, nervozitě a zlepšují zrak. 

Slyšeli jste  o lidech z kmene Hunza z hor na hranicích severního Pákistánu a Indie? Dožívají se až 120 let. Jako jednu z příčin dlouhověkosti vědci uvádí stravu bohatou na meruňky. Plody jsou u nich nejen denně na talíři, ale určují také ekonomickou úroveň rodiny. 

Je to i Tvůj šálek čaje?

Na Zahradnické fakultě MENDELU v Lednici se dozvíš víc.

Vzpomeň si na něj, když….si přivoníš ke květinám

Mendel mezi květy

Kdy jste naposledy udělali někomu radost květinou? Krásně barevná a pestrá byla i díky Mendelovi. Jeho zákony využíváme při šlechtění a pěstování rostlin. Česká republika je významným centrem, ze kterého se do světa šíří nové druhy. Jen v roce 2020 naše univerzita zažádala o udělení ochranných práv ke 3 odrůdám aster s vysokou odolností k fusariovému vadnutí.

Uchováváme rostlinné poklady

V bance nemusí být uložené jen peníze, ale také poklady ve formě semen. V naší univerzitní genobance „zálohujeme“ genetické zdroje významných rostlin. Je ojedinělá tím, že v ní najdete nejen užitkové rostliny, ale také cenné odrůdy květin a léčivek. Řebříček, lékořice, chřest, křen nebo 256 druhů letniček. Ty všechny jsou u nás dobře schované – pro vědce i budoucí generace.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Na Ústavu zelinářství a květinářství na Zahradnické fakultě jsme odborníci na šlechtění a pěstování rostlin moderními postupy hydroponie, aeroponie nebo aquaponie. I ty se můžeš stát jedním z nás. 

Vzpomeň si na něj, když…se procházíš mezi stromy

Mendel v lese

Les je vrcholným vývojovým stádiem suchozemského ekosystému. Má zásadní vliv na koloběh vody a klima, které se v současnosti rychle mění. Proto potřebujeme, aby les byl odolný. Naše Země se vyvíjela 4,5 miliardy let. Posledních 10 000 let, a zvlášť pak 2000 let, bylo klimaticky velmi stabilních. Oproti tomu posledních 20 až 40 let je zcela nestabilních, a to proto, že jako lidstvo máme vysoké nároky na energie a emitujeme spoustu znečišťujících látek a skleníkových plynů do atmosféry. Právě to vyvolává změnu klimatu, projevující se extrémními teplotami, suchem, přívalovými dešti i orkány. 

Pro zelenější budoucnost

Lesníci musí uvažovat dlouhou dobu dopředu. Dnes vysazený strom totiž bude dospělý až za 100 - 120 let.  Proto využívají údaje z dlouhodobě pozorovaných lesních porostů, výsledků experimentů i modelových předpovědí do budoucna. Strukturu lesa totiž musí přizpůsobit jak podmínkám prostředí, tak požadavkům společnosti či vlastníka. Není to lehké, protože i dřeviny se změnám a stresu přizpůsobují, doslova se v mnoha svých vlastnostech mění pod rukama. Rostlinám nezbývá než se měnícím podmínkám přizpůsobit, protože pohybovat se jako lidé neumí.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Přijď studovat lesnictví na Lesnickou a dřevařskou fakultu! Ovlivňovat budoucnost lesů a klimatu na naší planetě můžeš i ty.

Vzpomeň si na něj, když…pěstuješ rostliny

Hrách je v kurzu i v současnosti

Podobně jako Gregor Johann Mendel využívají vědci rostliny hrachu setého pro svoje experimenty i teď. Zkoumají na něm třeba jak regulovat větvení stonku u rostlin - to se pak může hodit nejen u ovocných stromů a révy vinné, ale i u okrasných rostlin nebo obilnin. Klíčovou roli ve větvení stonku hraje hormon auxin, který „teče“ z horní části rostliny až ke kořenům. Právě ten určuje, jestli boční pupeny rostliny zůstanou spát, nebo se probudí a vytvoří výhon. Ovlivňuje dokonce, i jak silně budou tyto výhony růst. Rozhoduje tak, jestli bude rostlina svoje síly posílat spíš do plodů nebo do listů.

Je to ale složitější…

Ve hře jsou současně i tzv. PIN proteiny, které neustále putují mezi povrchem a vnitřní částí buňky, a rostlinné hormony strigolaktony. Tyhle tři prvky se spolu navzájem ovlivňují. Auxin blokuje pohyb PIN proteinů z vnějších do vnitřních částí buňky, a tím podporuje svůj vlastní pohyb. Strigolaktony tento efekt auxinu naopak omezují.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Zajímalo by tě také zkoumat tajemství rostlin? Na Ústavu biologie rostlin naší Agronomické fakulty se ti tento sen může hravě splnit. 

Vzpomeň si na něj, když…hladíš kočku

Mendel ochránce zvířat

Věděli jste, že ve volné přírodě České republiky žijí dva druhy kočkovitých šelem? Jsou to rys ostrovid a kočka divoká - zvířata, která žijí skrytě, proto je i vědci vídají jen velice zřídka. Jak je možné o jejich životě zjistit bližší informace, když životní prostor takového rysího samce je větší než rozloha dnešní Prahy? Jednou z možností je tzv. satelitní telemetrie – zvíře je třeba chytit, připevnit mu telemetrický obojek se zabudovanou GPSkou, a pak už můžeme jednoduše sledovat pohyb konkrétní šelmy ve studované oblasti. Tímto způsobem ale získáte informace jen o několika málo jedincích.

Ochranářská genetika šelmám na stopě

Ochranářská genetika oproti tomu využívá informací, které vědci získávají z DNA kočkovitých šelem. Vzorek DNA je možné získat z chlupů, exkrementů nebo moči, tedy bez přímého kontaktu se zvířetem. Z DNA můžou vědci zjistit genotyp neboli genetický „otisk prstu“ daného jedince. Je tvořen souborem genetických markerů, tzv. mikrosatelitů, které se řídí klasickými Mendelovými zákony dědičnosti. Na základě toho je pak možné vypátrat, kolik zvířat na území žije, kolik je samců a samic, a jaké mají příbuzenské vztahy. Ochranářská genetika pomáhá proniknout do tajů života těchto skrytě žijících zvířat. Abychom věděli, co potřebují, co je ohrožuje, a mohli je tak lépe chránit.

Je tohle i Tvůj šálek čaje?

Vydej se i Ty po stopách kočkovitých šelem a odhal jejich tajemný život. U nás na Agronomické fakultě MENDELU se dozvíš víc.

Vzpomeň si na něj, když…dozrává obilí

Nové odrůdy pšenice – odolnější i barevnější

Nároky na nové odrůdy obilnin jsou mnohem vyšší než v minulosti. Nově vyšlechtěné odrůdy budou muset do budoucna přinášet nejen ekonomický zisk a kvalitu. Kvůli změně klimatických podmínek musí být také odolnější vůči stresovým faktorům, jako je sucho, různé choroby nebo škůdci. Proces vyšlechtění jedné odrůdy je přitom dlouhý a trvá více než deset let.

Hrdinka jménem Jumiko

Vědci z MENDELU byli součástí týmu, kterému se podařilo vyšlechtit první purpurovou českou odrůdu ozimé pšenice. Odrůda s názvem AF Jumiko je vhodná pro potravinářské a krmné účely. Mimo tradiční zpracování mouky pro pekaře najde uplatnění třeba u výroby vloček nebo těstovin. Dává svým produktům charakteristické zbarvení, které například u vloček připomíná cereálie máčené v čokoládě. Obiloviny jsou díky obsaženým barvám odolnější vůči extrémním teplotám, suchu i zasolení. Barvy hrají významnou roli i v odolnosti třeba proti houbovým onemocněním. Kromě purpurové pšenice vyšlechtili vědci také odrůdu s modrým (AF Oxana) a černým zrnem (AF Zora), případně se zabývají kombinací jednotlivých barev včetně žlutého zrna.

Je to i tvůj šálek čaje?

Ústav biologie rostlin je to pravé místo pro zkoumání biologických procesů v rostlinách a šlechtění nových, odolnějších a třeba i barevnějších druhů rostlin.

Vzpomeň si na něj, když…jíš hummus

Cizrna jako potravina budoucnosti

Cizrna beraní neboli římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a zájmu o pestrost ve stravě, patří mezi běžně konzumované potraviny. Semena cizrny patří mezi nejkvalitnější luštěniny vhodné pro lidskou výživu. Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů a vitamínů. Obsahují také některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.

Pěstování v našich podmínkách

Cizrně vyhovuje teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu, tedy ve střední Evropě. Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky, se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám. Pozitivní vliv pěstování cizrny, ale i ostatních luštěnin, lze pozorovat i na kvalitě půdy a proto patří mezi oblíbené rotační plodiny. Naši vědci se podílejí na tvorbě nových odrůd, které by měly být určené pro pěstování v našem regionu pro naše klimatické podmínky, což by zajistilo stabilní výnos a zamezilo ztrátám, ke kterým dochází především v době vzcházení a kvetení.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Pokud i tebe zajímá, co předchází samotnému šlechtění rostlinných druhů odolnějších proti klimatické změně, přijď studovat na Ústav biologie rostlin na Agronomické fakultě.

Vzpomeň si na něj, když…jíš med

Mendel šlechtitel včel

Mendel se stal slavným díky svým hybridizačním pokusům na rostlinách, na nichž popsal základní principy dědičnosti. Méně známé je to, že se věnoval i zvířatům, a pokoušel se je také šlechtit. Jeho velkou zálibou byly včely, které ve svém působišti v klášteře na Starém Brně také choval. Nepochybně si všiml jejich velké užitečnosti i jejich významné role v zemědělství.

Moderní včely – odolnější a chráněné

Genetickou diverzitou včel se zabývají i naši vědci. Je to totiž důležitá schopnost druhu adaptovat se na stále se měnící podmínky životního prostředí. Ať už jsou tyto změny spojené s globálním oteplováním nebo zvyšujícím se tlakem škodlivých patogenů a chemických reziduí, které pocházejí z lidské činnosti. Tuto diverzitu studují vědci moderními genomickými laboratorními metodami založenými na analýze DNA. A to nejen u včel – chtějí přispět i k ochraně těch ohrožených druhů, u nichž je nezbytnou součástí znalost genetické struktury ohrožené populace, např. u raka kamenáče. Analýzu struktury DNA využívají i pro determinaci jinak obtížně určitelných druhů živočichů, především hmyzu. Bez těchto přístupů, kterým dal Mendel základ, se dnes moderní ochrana ohrožených druhů neobejde.

Je to i Tvůj šálek čaje?

Pokud chceš pomocí nejmodernějších genetických přístupů poznat metody studia genetické diverzity zvířat a přispět k ochraně ohrožených druhů, přijď i ty studovat v našich laboratořích na Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.

Vzpomeň si na něj, když…se staráš o zvířata

Nanosíla v zinku i hřebíčku

Post-antibiotická doba je pro mnoho vědeckých týmů stále plná výzev. Vědci MENDELU se ve svém výzkumu vydávají hned několika směry. Velice perspektivní se zdají nanomateriály, které svými vlastnostmi mohou přispět k náhradě antimikrobiálních látek. Svoji pozornost zaměřují konkrétně na nanočástice zinku. Zinek sám o sobě má antimikrobiální vlastnosti. Pokud navíc vědci připraví zinkovou nanočástici, antimikrobiální vlastnosti se násobí, a můžou tak využít menší dávku, která minimalizuje vedlejší účinky. Dalším způsobem je použití přírodních antimikrobik na bázi éterických olejů. Už naši předkové věděli, že třeba hřebíček, tymián nebo česnek mají léčivé účinky.

V bříšku jako v pokojíčku

Ve výzkumu se vědci věnují cílenému transportu účinných látek pomocí transportní částice, která dokáže tyto látky uvolnit v místě určení – v tenkém střevě. Díky komplexnímu řešení jsou tak schopní eliminovat patogenní mikroorganismy, které působí chovatelům prasat a drůbeže nepříjemné ztráty.  

Je to i tvůj šálek čaje?

Chceš se i ty stát odborníkem na nanomateriály ve výživě zvířat? Ústav výživy zvířat a pícninářství je to správné místo, kde zjistíš vše potřebné.

Vzpomeň si na něj, když…jdeš na houby

Viry můžou napáchat škodu i na houbách

Gregor Mendel položil základy moderní genetiky a molekulární biologie dlouho předtím, než byly objeveny geny. Od té doby se práce vědců v laboratořích posunula mnohem dál a víc do hloubky. Milica Raco se ve svém výzkumu zaměřuje na studium patogenů rostlin a na úzce specializovanou oblast virologie - mykovirologii, zkoumá tedy viry v houbách a oomycetech. Mykoviry byly objeveny u mnoha hlavních taxonů hub a některých oomycet. Obecně je infekce těchto virů skrytá bez měřitelného dopadu na jejich hostitele. V současnosti ale získáváme stále více důkazů, že některé mykoviry mohou vyvolat hypovirulenci hostitelských patogenů tedy snižovat jejich virulenci. Díky tomu se infikované patogeny stávají méně agresivní a klesá jejich schopnost infikovat, kolonizovat, zabíjet a (nebo) se množit v náchylných hostitelských rostlinách. Tím se otevírá možnost použití mykovirů v biologické metodě ochrany rostlin v zemědělství a lesnictví.

Patogenům na stopě

U mnoha druhů houbových a oomycetových patogenů rostlin však dosud nebyla přítomnost virů zkoumána. Milica Raco se proto zabývá výzkumem viromu hub a oomycet, popisuje nové druhy virů a následně zkoumá jejich dopad na hostitele, především za použití sekvenování RNA nové generace. Momentálně je její výzkum zaměřen na viry v oomycetech rodu Phytophthora. Zástupci rodu Phytophthora jsou rostlinné patogeny, působící významné škody v zemědělství, zahradnictví a lesnictví.

Je to i tvůj šálek čaje?

Zajímají i tebe houbové viry? Chceš zkoumat, jak chránit rostliny v zemědělství i lesnictví? Na Ústavu ochrany lesů a myslivosti se dozvíš víc!

Vzpomeň si na něj, když…cestuješ

Mendel při bezpečných cestách doma i v zahraničí

Při cestování v tuzemsku i v zahraničí je nutné myslet stále na Gregora Mendela v souvislosti s nemocemi cestovatelů. Díky naší určité genetické výbavě jsme více odolní proti původcům cestovatelských onemocnění doma než v zahraničí. Především ve vzdálených exotických zemích číhají na cestovatele četná a neznámá zdravotní rizika, která bývají často podceňována i přehlížena. Naše přirozená odolnost je podmíněna genetickou adaptací, která probíhá při opakovaných kontaktech s malým množstvím původce onemocnění v daném regionu. Ve zdravotně rizikových oblastech dochází u osob do dvou let k vzniku odolnosti proti častým místním původcům. Tento proces je i opačný - osoby pobývající v ČR déle než 2 roky postupně ztrácí přirozenou odolnost proti původcům onemocnění v jejich domovských zemích. Při cestování a pobytech v zahraničí na pracovních, studijních a výzkumných cestách je proto nutné s těmito riziky počítat a věnovat zvýšenou pozornost prevenci zdravotních komplikací.

Bezpečnější cestování

Tým vedený prof. Pavlíkem se zabývá studiem výskytu vybraných bakteriálních patogenů v České republice a v zahraničí s ohledem na rizika infekce dětí i dospělých. Předmětem jejich výzkumu jsou zdroje infekce představované rybami a jinými živočichy ve sladkovodním i v mořském prostředí, přírodními rašeliništi, guánem netopýrů a ptáků, zahradních produktů z nich vyrobených, půdou, prachem a dalšími součástmi okolního prostředí. Výzkumný tým používá molekulárně genetických metod pro studium množství, druhového složení a genetické výbavy u vybraných bakteriálních původců plicních a mimoplicních onemocnění. Pomocí metod studujících DNA těchto původců stanovují i jejich citlivost na léčiva včetně antibiotik. Následně v kombinaci s geochemickými metodami, se sociodemografickými a geografickými analýzami doplněnými o názory cestovatelů, lékařů, místních obyvatel posuzují pobytová rizika v tuzemsku i zahraničí. Jejich komplexní poznatky pomáhají zlepšovat povědomost o prevenci a zdravotních komplikacích při všech formách turistických a dalších volnočasových aktivit.

Je to i tvůj šálek čaje?

Chceš se stát detektivem a hledat zdravotní rizika pro cestovatele doma i v zahraničí? Chceš se naučit předcházet zdravotním problémům při různých formách cestování a volnočasových aktivit? Přijď studovat na Fakultu regionálního rozvoje a mezinárodních studií.

Vzpomeň si na něj, když…jsi nemocný

O zdraví člověka nerozhodují jen geny, ale i region, ve kterém žije

Statistiku a matematiku, metody, které při svém výzkumu používal i Mendel, používají i demografové. Díky systematické práci a velkému množství dat zpracovaných do podoby map pak mohou přehledně prezentovat získané výsledky. Vědci na FRRMS se zabývají monitorováním zdravotního stavu obyvatelstva v Česku, specificky se zaměřují na nerovnosti v jednotlivých regionech. Kvalita zdraví každého jedince je samozřejmě ovlivněna tím, co ve svých genech zdědil po předcích. Nerovnost ve zdraví je nicméně jasně patrná, popsatelná a doložitelná. Rozdíly u lidí ze stejného bydliště, s obdobným zaměstnáním, stejnými koníčky nebo stravovacími návyky mohou vznikat mimo jiné kvůli sociálním, ekonomickým, environmentálním nebo geografickým rozdílům.

Velká města, ráj na zemi?

Když vědci shrnuli tvrdá data, zhodnotili výsledky zdraví v jednotlivých okresech. Na předních žebříčcích se umístila velká města. Vědci to vysvětlují dostupnější lékařskou péčí i investicí větších měst do zeleně. Překvapivě se umístil okres Jeseník, kde jsou sice ekonomické podmínky horší, přesto dotázaní obyvatelé jsou se svým životem a zdravím spokojenější, než jinde.

Je to i tvůj šálek čaje?

Pokud i tebe zajímá sociologie a demografie, přijď na Ústav sociálních studií na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií, tam budeš mezi svými.

Vzpomeň si na něj, když…se učíš

Jak nevyhořet v učitelské profesi

Věděli jste, že Mendel byl i učitelem? V České republice, stejně jako v jiných zemích, je fenoménem, že absolventi pedagogických oborů do školství jako učitelé vůbec nenastoupí, a když, tak řada z nich po několika letech odchází a úplně změní profesi. Realita života ve škole se totiž nesetkává s jejich očekáváním a u některých z nich se projeví syndrom vyhoření. David Kryštof a jeho tým se pedagogům věnují, koučují je přímo v terénu a pomáhají jim lépe pochopit každodenní situace a poradit si s nimi.

Ta správná metoda

Model TAPATE je založen na psychologickém přístupu transakční analýzy. Poskytuje konkrétní nástroje, které pomáhají pedagogovi při vedení výuky, při komunikaci se žáky a studenty a které podporují jejich motivaci. Základem modelu je jasná dohoda mezi pedagogem a žákem nebo studentem, která je založená na vzájemném respektu a kterou následně dodržují obě strany. Respektující přístup pedagoga vyvolává respekt ze strany žáků a studentů a zároveň podporuje jejich aktivnější zapojení.

Je to i tvůj šálek čaje?

Pokud je i tvou oblibou předávat znalosti ostatním, pak na Institutu celoživotního vzdělávání budeš jako doma.

Vzpomeň si na něj, když…cestuješ a platíš

Výhody a nevýhody eurozóny

Vstup do eurozóny znamená pro členský stát ztrátu jednoho ze symbolů suverenity a identity, ale také ztrátu autonomie v oblasti monetární politiky. Nahrazení národní měny eurem je nevratný krok. Dopady tohoto kroku jsou komplexní a výzkum v této oblasti vyžaduje velkou dávku interdisciplinarity, obdobně jako Mendelův výzkum. Výzkum přínosů a nákladů členství, kterému se Lubor Lacina věnuje, vyžaduje práci v týmu zahrnujícím jak makro, tak mikro ekonomy, politology, odborníky na marketing i na podnikovou ekonomiku. Cílem je najít shodu napříč ekonomickými směry a přístupy, aby bylo možné politikům a občanům předkládat kvalitní podklady pro diskusi a rozhodnutí o přijetí eura.

Eurozóna jako projekt s vrozenou genetickou vadou

Malá otevřená ekonomika typu ČR může dobře fungovat jak s vlastní měnou, tak v případě přijetí společné měny euro. Vstup do eurozóny je tedy čistě politické rozhodnutí o tom, zda chceme, aby Česká republika patřila do první ligy EU, mezi které dnes patří právě země eurozóny, nebo zůstala v druhé lize tvořené zeměmi dále používajícími vlastní národní měny. S ohledem na stávající inflaci padl jeden z nejzásadnějších argumentů zastánců národní měny, a to je nízká inflace. Jak ukazuje situace od počátku roku 2022, před vysokou inflací malou otevřenou ekonomiku nezachrání ani vlastní měna, ani autonomní monetární politika. Eurozóna od svého vzniku trpí genetickou vadou. Není vybavena společným rozpočtem nezbytným pro vyrovnání tzv. asymetrických šoků - rozdílného dopadu krizí na země sdílející společnou měnu. Mendel by si jistě kladl otázku, zda je předurčena k předčasné smrti nebo zda je možné tuto genetickou chybu spravit a zajistit její životaschopnost.

Je to i tvůj šálek čaje?

Pokud i tebe zajímá evropská politika, problematika financí a eurozóny, pak je Ústav financí to správné místo. I Mendel netrávil jen čas ve skleníku a u včel, ale uvědomoval si i význam financí pro rozvoj a fungování společnosti. Zdá se být skoro neuvěřitelné, kolika oborům se Mendel dokázal aktivně věnovat za svého života. Jedním z nich bylo i bankovnictví. Roku 1876 se stal místoředitelem Moravské hypoteční banky. O pět let později ho dokonce Zemský sněm zvolil do funkce vrchního ředitele Moravské zemské hypoteční banky.

Vzpomeň si na něj, když…si vybíráš peníze

Kombinují vědní obory, aby dovedli lépe radit bankám i firmám

Asi nikoho nepřekvapí, že 98 % bank v Česku je vlastněno zahraničními bankami. Takové propojení je přitom velmi zranitelné, a kromě toho zisky odtékají mimo naši zemi. Bankovním skupinám a tomu, jaký vliv na ně mají regulace a hospodářské politiky, se věnuje Svatopluk Kapounek a jeho tým. Při své práci přitom čerpají poznatky z různých oborů. V současnosti pracují na nových metodách ohodnocení rizikovosti státních dluhů a s tím spojené nejistoty. V neposlední řadě se věnují predikci aktiv na kapitálových trzích.

Nebát se propojovat vědecké disciplíny

Ve své práci se vědci nebojí propojit více vědeckých disciplín, a proto žijí odkazem G. J. Mendela prakticky každý den. Mendel totiž nebyl jen zakladatelem genetiky, ale i zakladatelem metodologie moderní vědy. Byl prvním, kdo začal využívat statistiku, matematiku a fyziku v přírodních vědách a prostřednictvím této multidisciplinarity byl schopen na základě velkého množství pozorování tvořit své závěry. Stejně tak i vědci PEF pro svou práci využívají nejen nejmodernější nástroje ekonometrie ale také ryze technických disciplín. Často využívají např. frekvenční analýzu, která byla vytvořena a tradičně se využívá v oblasti radiotechniky. Tento nástroj používají k řízení rizik nebo k predikci cen aktiv na kapitálových trzích. Pomocí teorie grafů vytvořili nové modely pro predikci bankrotů firem uvnitř složitých korporátních pyramid, které jsou navzájem vlastnicky propojeny. Zpracování přirozeného jazyka a metody strojového učení využívané informatiky jsou základem pro indexy nejistoty na finančních trzích, které dokáží predikovat nejen finanční tíseň firem, ale také efektivitu hospodářských politik.

Je to i tvůj šálek čaje?

Pokud i tebe zajímá svět financí, bankovnictví a hospodářské politiky, pak je Ústav financí to správné místo.

Vzpomeň si na něj, když…ti vadnou kytky

Zpátky ke kořenům

Kořenový systém většiny polních plodin, někdy také nazývaný "skrytá polovina metabolismu rostliny", nebyl cílem pozorování G. J. Mendela. Z důvodů komplikovaného pozorování a absence vhodné metody jeho hodnocení nebyl cílem ani historických šlechtitelských programů. Například nejpěstovanější plodina světa, pšenice setá, která byla domestikovaná před přibližně 10 tisíci lety, je sice systematicky šlechtěna asi 200 let, ale hodnocena byla pouze její nadzemní část. To nabízí značný potenciál uplatnění šlechtitelských postupů při zlepšování parametrů kořenového systému rostlin. S rostoucí teplotou prostředí a současnou změnou distribuce srážek v průběhu roku, jak předpokládají klimatické modely, poroste v budoucnu význam kořenů jako osvojovacího aparátu vody i v půdním roztoku rozpuštěných živin.

Je kořenový systém rostlin klíčem ke druhé Zelené revoluci?

Titulek zní možná nadneseně, ale většina agrotechnických opatření (kultivace půdy, hnojení, závlaha aj.) se u zemědělských plodin realizuje přes kořenový systém. V souvislosti s redukcí negativních vlivů sucha na výnos a kvalitu produkce zemědělských plodin je tak jako možné adaptační opatření zmiňován kořenový systém. K záměrnému šlechtění je však třeba identifikovat vhodné fenotypy nebo i jednotlivé rostliny. Úspěšná selekce podle velikosti kořenového systému a její využití při šlechtění na vyšší produkci nadzemní biomasy jsou dokumentovány u vojtěšky v souvislosti s její schopností fixovat vzdušný dusík pomocí symbiotických bakterií na kořenech. Také odrůdy pšenice i ječmene s větší velikostí kořenového systému poskytly v našich cílených experimentech vyšší výnos a obsahovaly více asimilátů (více škrobu u pšenice i ječmene, a více glycidového i sladového extraktu u ječmene) a méně dusíkatých látek, jak tomu bývá při závlaze v suchých podmínkách.

Je to i tvůj šálek čaje?

Chceš-li zkusit „nahlédnout za zrcadlo“, být vizionářem, zúčastnit se výzkumu neprobádaných témat, můžeš růst na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty.